Abychom zcela pochopili problematiku městských zpravodajů a ostatních médií,
musím začít u konkrétního mediálního dopadu jednotlivých titulů na občana -
čtenáře, popř. posluchače, diváka.
Mediální dopad
Na Jaroměřsku, kromě celostátních
tištěných deníků, rozhlasu a televize, vychází prakticky jediná tiskovina s
místní tematikou - Jaroměřský a josefovský zpravodaj. Dále jsou k dispozici
internetové stránky města, diskusní stránky Jaroforum a místní kabelová
televize. Pro porovnání použijme alespoň tato posledně jmenovaná média.
Porovnání
Jaroměřský a josefovský zpravodaj dnes
vychází v nákladu 1300 kusů. Průměrný počet prodaných kusů se vloni pohyboval
kolem tisícovky, s maximem 1049 kusů v prosincovém vydání. Lze předpokládat, že
každý výtisk přečte minimálně 1,5 - 2 čtenáře. Z čeho tak usuzuji? Zpravodaj si
z velké části kupují rodiny a manželské páry, přičemž jeden výtisk čte zákonitě
více lidí.
Druhým médiem jsou internetové stránky. Jako příklad použijeme
Jaroforum, které přestože působí teprve pět měsíců, navštívilo jej již více než
tisíc lidí. Zde se však musíme zastavit. Pokud rozpočítáme návštěvnost na
jednotlivé měsíce zjistíme, že stránky navštěvuje maximálně 300 lidí za měsíc.
(Neuvažuji fakt, že pisatel patří rovněž mezi návštěvníky). Zde nelze
předpokládat, že při jednom vstupu obrazovku sleduje více lidí - jen výjimečně.
Proto zde lze počítat s koeficientem max. 1,1 čtenáře.
K internetu a
konkrétně k Jaroforu bych chtěl podotknout, že vývoj jde velmi rychle dopředu a
například již za rok sledovanost značně stoupne. Konkrétně u Jarofora je
návštěvnost dle mého názoru velmi vysoká.
Třetím médiem je místní televize.
Její výhodou je, že ji zpravidla sleduje více lidí. Uvažovat můžeme jistě 1,5 -
3 diváky. Uvedené číslo je však ovlivněno konkrétní náplní. Jelikož dnes
televize z finančních důvodů vysílá pouze textové zprávy, musíme uvažovat, že
sledovanost se dá vyjádřit číslem 1,5.
Pro mediální dopad tedy uveďme
pouze Internet a tištěný Zpravodaj. Vychází mi, že za měsíc si zpravodaj přečte
minimálně 2100 lidí, Jaroforum 330. U oficielních stránek města je návštěvnost
ještě podstatně nižší, takže hlavním médiem radnice je a ještě dlouho bude
Zpravodaj. Vyčísleno: minimálně osmkrát vyšší dopad informovanosti zpravodaje
než městských stránek.
Shrnutí
Na městský úřad na místo redaktora místního
zpravodaje jsem nastoupil na podzim roku 2000. Tehdy na redakční radě jsem kromě
jiného předložil námět na zvýšení periodicity zpravodaje. Navrhoval jsem
čtrnáctideník s tím, že v polovině měsíce by na dvanácti stranách vycházelo
pouze zpravodajství a inzerce, vždy prvního v měsíci na čtyřiadvaceti
stranách zkrácené zpravodajství, publicistika, komentáře, polemika, kultura,
pozvánky, atd.To by však znamenalo zvýšit výdajovou část a také změnit pracovní
náplň tak, abych mohl redakční práci vykonávat na 100 procent času a nikoliv jen
na 60 procent. Redakční rada tehdy zaujala zcela pochopitelné stanovisko -
vyčkat až co přinese letošní rok v souvislosti s tím, že jsem navrhnul zvýšení
ceny inzerce. Zvýšení nákladu a cen inzerce nakonec vylepšily příjmovou stránku
rozpočtu zpravodaje z 50 tisíc korun v roce 2000 na 100 tisíc korun v roce 2001.
Oproti rozpočtu byla snížena také výdajová část.
Nová koncepce
Na těchto základech se dá již mnohé
podnikat. Opět tedy uvažuji 'oprášit' loňskou myšlenku o zvýšení aktuálnosti
převedením titulu na čtrnáctideník. Cesta by byla složitá, musela by koncepci
podpořit také redakční rada a u MR prosadit. Domnívám se však, že to dnes
důležité není - na prvním místě je nyní přestavba internetových stránek do
podoby, abychom zjednodušeně řečeno do nich mohli vstupovat přímo z radnice
prakticky kdykoliv. To je dnes zásadní pro zvýšení aktuálnosti městských
internetových stránek. Tím ale nechci říci, že dnes nejsou aktuální. Myslím, že
se kolem nich dělá zbytečně mnoho 'rámusu', neboť jak jsem již napsal, jejich
mediální dopad je zatím ještě minimální.
Druhou zásadní věcí je založit a
uvést do provozu městské informační centrum. Současný stav, kdy například na
Náchodsku již prakticky každé město, dokonce i některé obce, má městské
informační středisko, Jaroměř, jako druhé největší město co do počtu obyvatel
jej doposud nemá. V tomto prostředí zákonitě vznikají problémy. Proto jak
vedoucí OIM Radek Pokorný již vloni na jaře předložil koncepci centra, tak na
podzim i já předložil zastupitelům návrh, jak by městské informační centrum mělo
fungovat. Jelikož doposud se o této věci nikdo z 'rozhodujících' nebavil, do
letošního roku peníze uvolněny nejsou a zřejmě ani nebudou, nepředpokládám, že
informační středisko letos vznikne. Co to dále přinese, nevím.
Ještě k náplni Zpravodaje
Již vloni jsme na redakční
radě zvolili model, který vychází doposud. Jsem přesvědčen, že každé médium bude
vždy mít své čtenáře a kritiky. Prostě někomu se to líbí, jinému ne, někdo má
výhrady k tomu, druhý k jinému. Je však ale nutné 'jít' nějakou cestou, a té se
držet, s postupem času a na základě vlastních chyb a nových zkušeností případně
titul pozměňovat, doplňovat apod. Co je však podle mého názoru tím zásadním
kritériem - zájem či nezájem čtenářů. Diskutovat o náplni můžeme do nekonečna,
ale pokud nás nikdo nečte, je naše snaha marná.
U městského zpravodaje
je nejdůležitější oslovit nejširší skupinu obyvatel a to je velmi těžké. Vydávat
časopis výhradně pro mládež, pro děti, pro ženy, prostě pro určitou skupinu je
podstatně jednodušší. Pokud tedy zájem o zpravodaj roste, je to přinejmenším
dobré znamení, které dodává chuť a energii něco udělat. Neustálé kritiky,
postavené většinou bohužel jen na polopravdách, však mají zcela opačný
dopad.
Na závěr
Panem Mertlíkem jsem neustále kritizován za
dnes už snad celý Zpravodaj, vidím, že 'mouchy' hledá i pan Holec. Proto se
ptám: Proč Vám jde o to za každou cenu házet klacky pod nohy, udělat vše proto,
aby Zpravodaj 'nešel', snažit se dostat lidem do podvědomí - 'jak to ten
redaktor dělá špatně' a snažit se svými výroky zkreslovat jasné, prokazatelné
dobré výsledky? Mimochodem - zveřejnit výsledky roku - to je přece klasické
Public Relations, po kterém právě Vy tak často voláte. Proč by se radnice, ač
často kritizovaná prakticky za cokoliv, nemohla jednou pochlubit něčím dobrým?
Vždyť to přece není dobrý výsledek redaktora, ale celé redakční rady a dalších,
kteří o tom mohou rozhodovat. Jenže bohužel, to se ve státní správě asi
nenosí...
