Diskuse
  Vaše názory
  Ankety
  Pravidla fóra
  Odkazy

Názory a náměty

Zpravodaj očima soudobého redaktora

O Jaroměřském a josefovském zpravodaji z pohledu redaktora - nahlédnutí do široké problematiky nejen Zpravodaje, ale i ostatních médií Jaroměřska.

Abychom zcela pochopili problematiku městských zpravodajů a ostatních médií, musím začít u konkrétního mediálního dopadu jednotlivých titulů na občana - čtenáře, popř. posluchače, diváka.

Mediální dopad

Na Jaroměřsku, kromě celostátních tištěných deníků, rozhlasu a televize, vychází prakticky jediná tiskovina s místní tematikou - Jaroměřský a josefovský zpravodaj. Dále jsou k dispozici internetové stránky města, diskusní stránky Jaroforum a místní kabelová televize. Pro porovnání použijme alespoň tato posledně jmenovaná média.

Porovnání

Jaroměřský a josefovský zpravodaj dnes vychází v nákladu 1300 kusů. Průměrný počet prodaných kusů se vloni pohyboval kolem tisícovky, s maximem 1049 kusů v prosincovém vydání. Lze předpokládat, že každý výtisk přečte minimálně 1,5 - 2 čtenáře. Z čeho tak usuzuji? Zpravodaj si z velké části kupují rodiny a manželské páry, přičemž jeden výtisk čte zákonitě více lidí.
Druhým médiem jsou internetové stránky. Jako příklad použijeme Jaroforum, které přestože působí teprve pět měsíců, navštívilo jej již více než tisíc lidí. Zde se však musíme zastavit. Pokud rozpočítáme návštěvnost na jednotlivé měsíce zjistíme, že stránky navštěvuje maximálně 300 lidí za měsíc. (Neuvažuji fakt, že pisatel patří rovněž mezi návštěvníky). Zde nelze předpokládat, že při jednom vstupu obrazovku sleduje více lidí - jen výjimečně. Proto zde lze počítat s koeficientem max. 1,1 čtenáře.

K internetu a konkrétně k Jaroforu bych chtěl podotknout, že vývoj jde velmi rychle dopředu a například již za rok sledovanost značně stoupne. Konkrétně u Jarofora je návštěvnost dle mého názoru velmi vysoká.
Třetím médiem je místní televize. Její výhodou je, že ji zpravidla sleduje více lidí. Uvažovat můžeme jistě 1,5 - 3 diváky. Uvedené číslo je však ovlivněno konkrétní náplní. Jelikož dnes televize z finančních důvodů vysílá pouze textové zprávy, musíme uvažovat, že sledovanost se dá vyjádřit číslem 1,5.

Pro mediální dopad tedy uveďme pouze Internet a tištěný Zpravodaj. Vychází mi, že za měsíc si zpravodaj přečte minimálně 2100 lidí, Jaroforum 330. U oficielních stránek města je návštěvnost ještě podstatně nižší, takže hlavním médiem radnice je a ještě dlouho bude Zpravodaj. Vyčísleno: minimálně osmkrát vyšší dopad informovanosti zpravodaje než městských stránek.

Shrnutí

Na městský úřad na místo redaktora místního zpravodaje jsem nastoupil na podzim roku 2000. Tehdy na redakční radě jsem kromě jiného předložil námět na zvýšení periodicity zpravodaje. Navrhoval jsem čtrnáctideník s tím, že v polovině měsíce by na dvanácti stranách vycházelo pouze  zpravodajství a inzerce, vždy prvního v měsíci na čtyřiadvaceti stranách zkrácené zpravodajství, publicistika, komentáře, polemika, kultura, pozvánky, atd.To by však znamenalo zvýšit výdajovou část a také změnit pracovní náplň tak, abych mohl redakční práci vykonávat na 100 procent času a nikoliv jen na 60 procent. Redakční rada tehdy zaujala zcela pochopitelné stanovisko - vyčkat až co přinese letošní rok v souvislosti s tím, že jsem navrhnul zvýšení ceny inzerce. Zvýšení nákladu a cen inzerce nakonec vylepšily příjmovou stránku rozpočtu zpravodaje z 50 tisíc korun v roce 2000 na 100 tisíc korun v roce 2001. Oproti rozpočtu byla snížena také výdajová část.

Nová koncepce

Na těchto základech se dá již mnohé podnikat. Opět tedy uvažuji 'oprášit' loňskou myšlenku o zvýšení aktuálnosti převedením titulu na čtrnáctideník. Cesta by byla složitá, musela by koncepci podpořit také redakční rada a u MR prosadit. Domnívám se však, že to dnes důležité není - na prvním místě je nyní přestavba internetových stránek do podoby, abychom zjednodušeně řečeno do nich mohli vstupovat přímo z radnice prakticky kdykoliv. To je dnes zásadní pro zvýšení aktuálnosti městských internetových stránek. Tím ale nechci říci, že dnes nejsou aktuální. Myslím, že se kolem nich dělá zbytečně mnoho 'rámusu', neboť jak jsem již napsal, jejich mediální dopad je zatím ještě minimální.

Druhou zásadní věcí je založit a uvést do provozu městské informační centrum. Současný stav, kdy například na Náchodsku již prakticky každé město, dokonce i některé obce, má městské informační středisko, Jaroměř, jako druhé největší město co do počtu obyvatel jej doposud nemá. V tomto prostředí zákonitě vznikají problémy. Proto jak vedoucí OIM Radek Pokorný již vloni na jaře předložil koncepci centra, tak na podzim i já předložil zastupitelům návrh, jak by městské informační centrum mělo fungovat. Jelikož doposud se o této věci nikdo z 'rozhodujících' nebavil, do letošního roku peníze uvolněny nejsou a zřejmě ani nebudou, nepředpokládám, že informační středisko letos vznikne. Co to dále přinese, nevím.

Ještě k náplni Zpravodaje

Již vloni jsme na redakční radě zvolili model, který vychází doposud. Jsem přesvědčen, že každé médium bude vždy mít své čtenáře a kritiky. Prostě někomu se to líbí, jinému ne, někdo má výhrady k tomu, druhý k jinému. Je však ale nutné 'jít' nějakou cestou, a té se držet, s postupem času a na základě vlastních chyb a nových zkušeností případně titul pozměňovat, doplňovat apod. Co je však podle mého názoru tím zásadním kritériem - zájem či nezájem čtenářů. Diskutovat o náplni můžeme do nekonečna, ale pokud nás nikdo nečte, je naše snaha marná.

U městského zpravodaje je nejdůležitější oslovit nejširší skupinu obyvatel a to je velmi těžké. Vydávat časopis výhradně pro mládež, pro děti, pro ženy, prostě pro určitou skupinu je podstatně jednodušší. Pokud tedy zájem o zpravodaj roste, je to přinejmenším dobré znamení, které dodává chuť a energii něco udělat. Neustálé kritiky, postavené většinou bohužel jen na polopravdách, však mají zcela opačný dopad.

Na závěr

Panem Mertlíkem jsem neustále kritizován za dnes už snad celý Zpravodaj, vidím, že 'mouchy' hledá i pan Holec. Proto se ptám: Proč Vám jde o to za každou cenu házet klacky pod nohy, udělat vše proto, aby Zpravodaj 'nešel', snažit se dostat lidem do podvědomí - 'jak to ten redaktor dělá špatně' a snažit se svými výroky zkreslovat jasné, prokazatelné dobré výsledky? Mimochodem - zveřejnit výsledky roku - to je přece klasické Public Relations, po kterém právě Vy tak často voláte. Proč by se radnice, ač často kritizovaná prakticky za cokoliv, nemohla jednou pochlubit něčím dobrým? Vždyť to přece není dobrý výsledek redaktora, ale celé redakční rady a dalších, kteří o tom mohou rozhodovat. Jenže bohužel, to se ve státní správě asi nenosí...



Martin Husták, 24. 1. 2002, Téma: Jaroměřský zpravodaj


< zpět na seznam textů
Tyto stránky navrhla a vyrobila firma Direct webstudio