Vážená redakční rado, obyvatelé města Jaroměře,
chtěla bych vás všechny majitelé psů poprosit za nás matky malých dětí, za ty
kterým není jedno jak naše město vypadá, o úklid exkrementů po vašich čtyřnohých
miláčcích.Naše město úspěšně zdolalo velikou sněhovou nadílku, která k radosti
všech dětí a milovníků zimních sportů napadla. Sníh pomalu odtává a na cestách i
trávnících nám zůstávají jen a jen psí výkaly. Pomalu není kam šlápnout, není
možné děti vozit na saních, nemyslitelné, abych nechala svoji dvouletou dcerku
hrát ve sněhu.
Jen letos jsem už 2x prala komplet všechno oblečení, které měla na sobě,
protože jsem netušila, ze psí bobky jsou i důmyslně schované pod čistě
vyhlížejícím sněhem. Podcenila jsem situaci a dceru pak vedla za ruku celou
cestu domů a trnula hrůzou, abych neušpinila i sebe.Ve výtahu chudinka stála
uprostřed a já se krčila v koutku a počítala patra.Ještě na chodbě, jsem z ní
doslova servala boty, kalhoty, bundu a rukavice. První pokrok v čistotnosti mé
dcery jsem zaznamenala v tom, že tentokrát čepice zůstala bez poskvrnky. Pak
jsem tu kupu znečistěného prádla přenesla do koupelny a vše důkladně vyčistila,
abych vůbec toto oblečení mohla dát do pračky a vyprat. Potom následovalo
pečlivé umytí umyvadla.
Chtěla bych poradit všem ostatním maminkám, aby při svých výpravách do města
pro své děti volily oblečení v jednotné barvě, nejlépe khaki, usnadní si tím
práci a věci vyperou najednou.
Psí popelnice většina 'páníčků' míjí bez povšimnutí o igelitových rukavicích
k nim přiloženým raději ani nepíši. Proto bych chtěla Městský úřad požádat
o igelitové oblečky pro naše děti, popřípadě o velké balení kvalitního pracího
prášku. Věřím, že my-matky, bychom takto vynaložené peníze jistě využily lépe
než majitelé čtyřnohých miláčků. Kde tyto peníze vzít? Samozřejmě z poplatků
vybraných za pejsky.
V Jaroměři máme krásný udržovaný park, nádherné dětské hřiště jenže vše je
pokryté výkaly. Až nás první jarní paprsky budou lákat ven obávám se, že dlouho
budu sbírat odvahu na to, abych nechala svou dcerku hrát si na tomto hřišti.
Chtěla bych redakci poprosit o zveřejnění tohoto dopisu. Snažím se sice o
trochu nadsázky, ale věřte mi, že do smíchu mi není. Jen překonávám vztek z
bezmoci nad lhostejností. Doufám, že mne majitelé psů vyslyšíte a zamyslíte se
nad svým počínáním. Já vám za to za sebe i ostatní matky děkuji.Protože já chci
své děti učit lásce k přírodě, ke zvířátkům tedy i ke psům a k lidem a ne jen
bezmocně klít.