V pátek 28.3.2008 mně na Krajském soudu v Hradci Králové byla vyznačena
doložka o nabytí právní moci na rozsudcích Krajského soudu v Hradci
Králové a Vrchního soudu v Praze. Podle těchto rozsudků se musí žalovaní
Jiří Klepsa, Ilona Kubková, Vladimír Houf, Josef Holec a
Josef Cejnar omluvit za nepravdivá tvrzení o mé osobě. Ta byla
uveřejněna v Infoservisu města Jaroměře a v letáku nazvaném ?Bylo odvolání
Čermáka z funkce starosty skutečně komplotem??, který byl hromadně distribuován
do schránek občanů Jaroměře.
?Díky? uveřejněným lžím a pomluvám jsem byl zastupitelstvem města odvolán z
funkce starosty. Do starostovské funkce byl ještě ten samý den zvolen Jiří
Klepsa za výrazné podpory všech žalovaných.
Celé dlouhé tři roky trvalo, než se mi podařilo očistit své jméno od
nepravdivých tvrzení těch, kteří měli žaludek na mohutné šíření
pomluvy, veřejné pošpinění mé osoby i mé rodiny. Jestliže nechce slušný
člověk klesnout na tak nízkou úroveň, na kterou se snížila paní Kubková a
pánové Klepsa, Houf, Holec a Cejnar, nemá příliš mnoho možností, jak se bránit.
Lidé, a hlavně média milují senzace, a proto se pomlouvačná zpráva tohoto typu
šíří velice rychle a téměř sama. Jediný, kdo může ve věci nestranně rozhodnout
je soud, na který se člověk musí obrátit, aby se dovolal SPRAVEDLNOSTI a učinil
tak alespoň nějakou přítrž podobným pomluvám.
Tento případ byl na základě velmi medializovaného trestního podání Jiřího
Klepsy nejprve vyšetřován Policií ČR. Výsledek vyšetřování zněl, že jsem
nespáchal žádný trestní čin, nedopustil se žádného přestupku, ani kárného
porušení, a jsem tudíž NEVINEN. Protože se protistrana nemohla s tímto
závěrem smířit, musely být závěry Policie ČR přešetřeny Okresním státním
zastupitelstvím v Náchodě, které opět a jasně potvrdilo verdikt Policie ČR, tj.
NEVINEN. Protože i tento výsledek byl opakovaně zpochybňován, byl jsem nucen
podat žalobu na ochranu osobnosti ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Ten po
několika stáních ve svém rozsudku žalovaným uložil, aby se mi za nepravdivá
tvrzení omluvili. Tehdy jsem si myslel, že již nemůže být pochyb o tom, že
jsem to nebyl já, kdo celou dobu veřejně lhal, a považoval jsem věc tedy za
ukončenou. Žalovaní se ale odvolali k Vrchnímu soudu v Praze, který po
přešetření případu rozsudek Krajského soudu opět potvrdil.
Výslechy na policii, veřejné pranýřování, vleklá soudní jednání
zapřičiněná odvoláním žalovaných pro mě představovaly velké psychické
vypětí, které se jednoznačně negativně podepsalo na mém zdraví a životě mé
rodiny. Soudní jednání jsou mimo jiné také velkou finanční zátěží. Málokdo by
investoval do očištění svého jména a dosažení spravedlnosti nemalé
finanční prostředky v okamžiku, kdy proti němu stojí pětičlenná přesila.
Po celou dobu trvání této kauzy se pozastavuji nad myšlenkou, jak je možné,
že ten, kdo byl poškozen, kdo nic neprovedl, se musí takto náročně obhajovat a
dožadovat spravedlnosti, když v samém finále omluva za neoprávněné nařčení už
téměř nikoho zajímat nebude. Já jsem byl ale přesvědčen, že to musím udělat
nejen kvůli sobě a lidem, kteří mi věřili, ale hlavně kvůli mé rodině. Přeji
vám, abyste se do podobného nenávistného tlaku nikdy nedostali a nemuseli
podstoupit to co já.
Slíbil jsem, že po skončení vyšetřování seznámím s jeho výsledkem jaroměřskou
veřejnost. Tímto tak činím. Přikládám vyrozumění Policie ČR o výsledku jejich
šetření a šetření Státního zastupitelství v Náchodě a dále rozsudky Krajského
soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze.
Související články
