Pavel, kuš, dej pokoj s Ruskem, mají peníze to ano, ale ty následky až by ovládli opět Josefov, to by nezůstalo jen u té nemocnice.

Názor pana Salače je celkově objektivní a jistě se moc neroschází s realitou. Trochu rozporu vidím pouze v názoru na inženýrské sítě a okna, protože pro další využití by bylo nezbytné tyto části objektu stejně vyměnit (příkladem je rekonstrukce domu č.p. 1). Ani krov není ještě v tak havarijním stavu, aby se nedal ještě využít. Samozřejmě plechová krytina je ve špatném stavu, ale pro další využití, a s ohledem na obnovení objektu z pohledu památkářů, by byla zřejmě nezbytná výměna za krytinu taškovou. Pravdu má ale i pan mira, protože se jedná o objekty v městském regionu a když nic jiného, pak se může alespoň z městských peněz zachovat dobrý stav střechy. Armáda do tohoto objektu dává minimum a na tom se nic nezmění. Jsou tu ale další objekty, které byly uvolněny v letošním roce a měly by se předat Městu. V současné době jsou v docela solidním stavu a navíc jsou ještě hlídány soukromou agenturou. Ale to nebude trvat věčně a Armáda dá ruce pryč i od střežení. Že dojde k postupnému vybydlování i těchto objektů je nasnadě. Občasné obhlídky správce opuštěných armádních objektů, nestačí na zachycení jakéhokoliv vandalismu a tím devastace. Ale bylo by velmi vhodné se snažit převzít tyto objekty ještě v době, kdy jsou v tomto stavu, protože po pár letech bude Město stát před stejným problémem jako má nyní s bývalou nemocnicí.

Důvody k odmítnutí převzetí do majetku města objektu bývalé tzv. vojenské nemocnice v Josefově 1. Objekt vojenské nemocnice byl stavebně koncipován k účelům vojenského zdravotnictví a lze jej jen velmi těžko stavebně transformovat na jiné využití dle současných požadavků na prostorové dispozice. Nejhorší skutečností jsou vysoké místnosti s vysokými okny, takže prakticky nelze snížit stropní podhledy, které by potom zasahovaly do oken. Z toho pramení řada problémů, např. účelnost vytápění, atd. 2. Celý objekt je totálně zdevastován, veškeré inženýrské sítě zničeny, okna nepoužitelné, střecha a klempířské prvky viditelně v havarijním stavu. Jen vyklizení sutě a různého nepořádku z objektu a uzavřeného dvora lze odhadnout v objemech na cca desítky nákladních vozidel. V objektu jsou využitelné pouze základní stavební konstrukce, ale v nevyhovujících prostorových dispozicích. 3. Není podrobný ekologický audit a to zejména v prostoru bývalé mazutové kotelny a zalesněného dvora objektu, kde údajně byly okupačními vojáky zřízeny odpadové jámy. 4. Město nemá žádnou reálnou koncepci využití tohoto objektu, nemá také žádné přísliby významnějších dotací na financování nutných oprav. S převzetím objektu vzniknou městu náklady na jeho pojištění, střežení, atd. Bezradnost města při transformaci takového objektu lze dokladovat tím, že město nedokázalo za mnoho let ani smysluplně využít svůj sousední objekt tzv. čtvercových kasáren, která zůstávají prázdná. 5. Rekonstrukce objektu bude se pohybovat nákladově v řadě stovek milionů korun, město má v ročním rozpočtu disponibilní částku cca dvacet milionů korun, ovšem na všechny potřeby města a přitom požadavky na jednotlivé investice ve městě v souhrnu přesahují sto milionů korun. Správa, rekonstrukce a zajištění využití objektu je zcela mimo finanční možnosti města. 6. Stát svoji dosavadní nečinností zapříčinil postupnou devastaci tohoto památkově chráněného objektu, je jeho vlastníkem a jeho převedením na město by se zbavil veškeré odpovědnosti za tuto skutečnost. Na základě výše uvedených skutečností budu na zasedání ZM dne 22. 12. 05 hlasovat proti případnému návrhu na převzetí objektu tzv. bývalé vojenské nemocnice do majetku města. Ing. Otto Salač, CSc., zastupitel Města Jaroměř